KLINICKÉ ZKOUŠKY OCREVUSU PŘED REGISTRACÍ

Při schvalování léku Ocrevus vycházeli regulátoři trhu (severoamerický i evropský) ze tří zásadních klinických hodnocení. Jejich výsledky uvádíme níže.

OPERA I (dvojitě zaslepená studie)
Šlo o III. fázi klinického hodnocení, které trvalo 96 týdnů a zúčastnilo se ho 821 pacientů s RR-RS ze 32 zemí (v České republice se do tohoto klinického hodnocení zapojilo 6 specializovaných RS center). Zkoumaný preparát ocrelizumab byl testován oproti léku Rebif44. Polovina pacientů v této studii dostávala vždy 1x za 24 týdnů infuzně 600mg ocrelizumabu, zatímco druhé, stejně velké skupině pacientů byl injekčně podáván 3x týdně Rebif44. A protože šlo o dvojitě zaslepenou studii, nikdo z uživatelů, ani neurologové, přitom v průběhu studie nevěděl, kdo a co užívá - všichni pacienti si totiž aplikovali injekce a současně dostávali infuze (ale ten, kdo měl ocrelizumab, si injekčně aplikoval placebo, zatímco uživatelé Rebifu naopak měli placebo v podávaných infuzích).
Výsledky:
-ve srovnání s Rebifem44 snížil ocrelizumab roční míru atak o 46 %,
-pacientů s nárůstem invalidity (stav přetrvával nejméně 12 týdnů) bylo 7,6 % ve skupině na ocrelizumabu, zatímco ve skupině na Rebifu44 jich bylo 12,2 %,
-pacientů s nárůstem invalidity (stav přetrvával nejméně 24 týdnů) bylo 5,9 % ve skupině na ocrelizumabu, zatímco ve skupině na Rebifu44 jich bylo 9,5 %,
-kritérium NEDA (No Evidence od Disease Activity - jde o pacienty bez známek aktivity RS, a to jednak na MRI, dále bez progrese EDSS a také bez změny klinického stavu) splňovalo do 96. týdne 47,9 % pacientů na ocrelizumabu, zatímco ve skupině s Rebifem44 to bylo 29,2 %,
-v 96. týdnu, tedy na konci klinického hodnocení byl počet gadoliniem zvýrazněných lézí na MRI ve skupině s ocrelizumabem o 94 % nižší než ve skupině s Rebifem44.

OPERA II (otevřená studie)
Šlo o III. fázi klinického hodnocení, které trvalo 96 týdnů a zúčastnilo se ho 835 pacientů s RR-RS ze 24 zemí (v České republice se do tohoto klinického hodnocení zapojila 4 specializovaná RS centra). Polovina pacientů v této studii dostávala vždy 1x za 24 týdnů infuzně 600mg ocrelizumabu, zatímco druhá olovina si injekčně aplikovala 3x týdně Rebif44. A protože šlo o otevřenou studii, věděli všichni účastníci i lékaři po celou dobu, kdo užívá který lék. Poslední infuze ocrelizumabu byla účastníkům podána v týdnu 72 a poté následovalo dvouleté sledovací období.
Výsledky:
-ve srovnání s Rebifem44 snížil ocrelizumab roční míru atak o 47 %,
-pacientů s nárůstem invalidity (stav přetrvával nejméně 12 týdnů) bylo 10,6 % ve skupině na ocrelizumabu, zatímco ve skupině na Rebifu44 jich bylo 15,1 %,
-pacientů s nárůstem invalidity (stav přetrvával nejméně 24 týdnů) bylo 7,9 % ve skupině na ocrelizumabu, zatímco ve skupině na Rebifu44 jich bylo 11,5 %,
-kritérium NEDA (No Evidence od Disease Activity - jde o pacienty bez známek aktivity RS, a to jednak na MRI, dále bez progrese EDSS a také bez změny klinického stavu) splňovalo do 96. týdne 47,5 % pacientů na ocrelizumabu, zatímco ve skupině s Rebifem44 to bylo 25,1 %,
-v 96. týdnu, tedy na konci klinického hodnocení byl počet gadoliniem zvýrazněných lézí na MRI ve skupině s ocrelizumabem o 95 % nižší než ve skupině s Rebifem44.


ORATORIO (dvojitě zaslepená studie)
Šlo o III. fázi klinického hodnocení, které trvalo 120 týdnů a zúčastnilo se ho 732 pacientů s primárně-progresivní RS z 29 zemí (v České republice se do tohoto klinického hodnocení zapojila 3 specializovaná RS centra). Pacienti byli rozděleni do tří stejně velkých skupin, přičemž ve dvou skupinách dostávali infuzně 600mg ocrelizumabu, a to vždy jednou za 24 týdnů (dostali tedy celkem 5 infuzí). Třetí skupina pacientů dostávala po celou dobu v infuzích placebo. A protože šlo o dvojitě zaslepenou studii, nevěděli po celou dobu tohoto klinického hodnocení pacienti ani lékaři, komu je v infuzi podáván zkoumaný preparát ocrelizumab a kdo dostává placebo.
Výsledky:
-pacientů s nárůstem invalidity* (stav přetrvával nejméně 12 týdnů) bylo 32,9 % ve skupině na ocrelizumabu, zatímco ve skupině placebové to bylo 39,3 %,
-pacientů s nárůstem invalidity* (stav přetrvával nejméně 24 týdnů) bylo 29,6 % ve skupině na ocrelizumabu, zatímco ve skupině placebové to bylo 35,7 %,
-do 120. týdne, tedy do ukončení studie se rychlost chůze zhoršila u 38,9 % pacientů užívajících ocrelizumab, zatímco u pacientů na placebu bylo zhoršení chůze patrné u 55,1 % pacientů,
-počet T2 vážených lézí na MRI ve skupině na ocrelizumabu klesl o 3,4 %, zatímco v placebové skupině naopak vzrostl o 7,4 %,
-objem mozku se u pacientů v ocrelizumabové skupině zmenšil o 0,9 %, zatímco ve skupině na placebu činil úbytek mozkové tkáně 1,09 %.

Pozn.: * nárůst invalidity byl ve studii ORATORIO definován jako zvýšení EDSS o 1 bod ve skupině pacientů se vstupním EDSS 0-5,5 nebo zvýšení EDSS o 0,5 bodu ve skupině pacientů s počátečním EDSS 5,5-6,5