Proč je důležitá informovanost pacienta

30.12.2014 16:58

Vědci z Institutu sociálního lékařství v Lubeku v Německu (Köpke S1, Kern S, Ziemssen T, Berghoff M, Kleiter I, Marziniak M, Paul F, Vettorazzi E, Pöttgen J, Fischer K, Kasper J, Heesen C.) zveřejnili v časopise Journal of Neurology, Neurosurgery nad Psychiatry (4/2014) výsledky klinické zkoušky DECIMS. Zařadili do ní 192 pacientů s krátce diagnostikovanou roztroušenou sklerózou, aby si ověřili vliv informovanosti pacientů. Šlo jim o to dokázat, že poskytnutí informací založených na důkazech, spojené se skupinovým vzděláváním, může vést k informovanému (rozuměj: odpovědnějšímu) rozhodování pacientů s diagnózou roztroušená skleróza.

Účastníky z celkem šesti specializovaných center rozdělili do dvou zhruba stejně velkých skupin, přičemž jedna absolvovala 4hodinový přednáškový interaktivní program založený na poskytnutí informací založených na důkazech, zatímco kontrolní skupina absolvovala podobný 4hodinový přednáškový program, ovšem založený pouze na zvládání stresu. Primárním sledovaným parametrem bylo učinění informovaného rozhodnutí šest měsíců po uskutečnění semináře, a sice na základě znalosti možných rizik. Druhotně sledované parametry zahrnovaly samostatnost v preferencích a v rozhodování, rozhodovací dilema, spokojenost, výskyt úzkosti, deprese, ale i způsob podání léků na ovlivnění imunity.

Ze skupiny, která absolvovala speciální vzdělávací program, učinilo informované rozhodnutí 59 % pacientů (celkem 50 pacientů z 85), zatímco ze srovnávací skupiny (tedy neinformované) tak učinilo pouze 20 % pacientů (celkem 18 pacientů z 89). Už čtyři týdny po semináři prokázali informovaní pacienti lepší znalost rizik - rozdíl mezi oběma skupinami přitom dosáhl 39 %.
Pokud jde o postoje k léčbě založené na ovlivnění imunity nebo k samotnému užívání těchto léků, nezaznamenali výzkumníci významnější rozdíly mezi oběma skupinami. Povšimli si ovšem tendence k větší samostatnosti v preferencích u informovaných pacientů, a také tendence k větší adherenci k imunoterapii v této skupině.

Závěr: Čtyřhodinová intervence (tedy poskytnutí informací založených na důkazech) výrazně zvýšila u pacientů s roztroušenou sklerózou informovanou volbu terapie a také znalost rizik, a sice bez vedlejších dopadů této intervence.

Zpět